Jiří Kohák z Litomyšle o sobě říká, že je pivní fanda. Minipivovar chtěl otevřít už před třemi lety, nakonec se rozhodl pro větší varnu a lepší technologie, což ho stálo 1,5 milionu korun. Ročně zatím hodlá uvařit asi 300 hektolitrů piva.
"Původně to mělo být takové domácí vaření piva. Ale myslím, že jsme udělali krok správným směrem. Pivo se vypije hlavně v naší restauraci. Chceme se zaměřit i na regionální potraviny," řekl Kohák.
Zatímco v Litomyšli vsadil podnikatel na rodáka Bedřicha Smetanu a pivo pojmenoval po něm, v Dolním Ředicích se pivo jmenuje drsněji, Mordýř, jde však pouze o název místního rybníka. Ambice nového pivovaru je vyrobit 400 až 500 hektolitrů ročně.
"Jsme čtyři kamarádi, máme svá zaměstnání a asi to tak i necháme. Dřív jsme si vařili pivo doma. Děláme dva druhy piva a jednou měsíčně až dva speciály. Zkusíme nabídnout naše pivo i do nějaké restaurace," řekl ČTK Libor Melich, který vystudoval potravinářskou školu se zaměřením na vaření piva.
Minipivovary jsou zpravidla rodinné podniky o jednom dvou lidech. Jaroslav Kutílek má ve Žlebských Chvalovicích na Chrudimsku vlastní palírnu. Protože nevydělávala celoročně, začal před třemi lety vařit také pivo. Živnostník rád zkouší nové chutě, vyrábí zázvorové, medové, perníkové nebo pšeničné pivo.
"Minipivovary mají velkou variabilitu. Vaříme malé série o pěti hektolirech a můžeme si dovolit experimentovat. V létě vaříme jedenáctku, dvanáctku, třináctku, na zimu děláme silnější piva," řekl ČTK Kutílek.
Odbyt mají pivovary hlavně v regionu, někdy dodávají do pivních barů a nejčastěji točí své pivo ve vlastních restauracích, což je případ Svitav, České Třebové či Žamberku. Žamberecký kanec se začal vařit už v roce 1997 a v kraji je nejstarším minipivovarem. Uvaří ročně na 200 hektolitrů piva.
"Kvasnicové pivo není spravované chemií ani filtrováním. Je to přírodní produkt, v podstatě bio, tak asi proto má tak dlouho úspěch," řekl Miloš Chmelan ze společnosti Intero Chmelan, která minipivovar vlastní.
zdroj: ČTK