"Některé byly velmi složité. Zasahovaly do území obcí, stávající zástavby či rekreačních oblastí, kde to bylo naprosto nevhodné," uvedla Loumanová. Podle ní by výstavba v dříve plánovaných lokalitách často narážela na výkupy pozemků, byla by doprovázena vyvlastňováním a vleklými soudními řízeními, což byl i jeden z důvodů redukce míst budoucích nádrží.
Uvažované nádrže mají sloužit hlavně jako zdroje pro zásobování pitnou vodou při možných klimatických změnách. V menší míře mají někde i protipovodňový význam. Většinou jsou na menších tocích, některé zasahují i na území sousedních krajů. Největší je nádrž Hoštejn na Březné na Šumpersku s rozlohou téměř 500 hektarů, nejmenší má vzniknout u Spačic na Chrudimsku na Doubravě, její plocha nedosahuje ani 50 hektarů. Z dosavadního seznamu budoucích přehrad mají vypadnout například nádrž Klášterec na Divoké Orlici, Velká Morava na Moravě nebo u Rabouně a Vrbatova Kostelce a Hořiček na Chrudimsku.
"Je to jen ochrana území formou takzvané územní rezervy, aby se lokalita nezastavěla nějakou významnou stavbou, třeba rychlostní silnicí nebo velkými výrobními areály," řekla Loumanová.
Podle vedoucí oddělení vodního hospodářství krajského úřadu Jany Hroudové je výstavba nádrží naplánována až v horizontu 50 let. "Všechny plánované územní rezervy jsou časově velmi oddálené stavby. Budou realizovány, pokud dojde ke klimatickým dopadům na vodní bilanci, určitě ne v blízké budoucnosti," řekla ČTK Hroudová. Nádrže budou povoleny teprve poté, co potřeba akumulace povrchových vod převýší zájmy ochrany přírody.
zdroj: ČTK