Rozsah kácení v hřebčíně v Kladrubech se omezí
Občanským sdružením Chráníme stromy a Zelená pro Pardubicko se podařilo omezit rozsah kácení v areálu Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na Pardubicku. Namísto původně plánovaných pěti desítek stromů povolil krajský úřad výjimku na poražení 21 z nich. Podle předsedy sdružení Zelená pro Pardubicko Jana Linharta je to úspěch a ochránci přírody se proti rozhodnutí nebudou odvolávat, řekl ČTK. Hřebčín v budoucnu plánuje další, mnohem rozsáhlejší odstranění stromů.
"Největší radost mám ze zachránění osmi staletých lip na nádvoří před vstupem do hřebčína. Povolení ke skácení dostala jenom jedna, která je napadena houbou a hrozí její náhlé zřícení," uvedl Linhart. Podle něj krajský úřad povolil kácet pouze ty stromy, kde riziko zranění lidí bylo příliš vysoké. Ostatní zůstanou stát, neboť jsou útočištěm zvláště chráněných živočichů, například brouků páchník hnědý a lesák rumělkový, deseti druhů netopýrů a řady druhů ptáků jako lejsek šedý, slavík obecný, ťuhýk obecný, žluva hajní, holub doupňák, krutihlav obecný, včelojed lesní a sýček obecný.
Kácení je součástí rozsáhlého projektu Obnova zeleně v areálu Národního hřebčínu v Kladrubech nad Labem. Během něj hřebčín plánuje kácení zhruba 370 stromů na nádvoří, ve dvorech Josefov a Františkov a na náměstí v Kladrubech, ne na všechny je nutné získat výjimku z ochrany přírody. Zároveň má být vysázeno více než 300 nových stromů. Podle náměstkyně ředitele hřebčína Lenky Dudové je projekt rozdělen do více etap a bude trvat několik let. "Zatím jsme žádali o povolení výjimky pouze u stromů, které jsou ve špatném zdravotním stavu a ohrožují kolemjdoucí. Budeme dál žádat o výjimky třeba kvůli ohrožení staveb," řekla ČTK Dudová.
Hřebčín teď za 300 milionů korun z evropské dotace opravuje část památkově chráněného areálu. Opravy měly být hotové do konce loňského roku, což se kvůli špatnému stavu objektů či insolvenci hlavního dodavatele stavby nepovedlo. Hřebčín získal čas navíc, projekt musí mít hotový do konce září.
Původní koňskou oboru nechal císař Rudolf II. povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579. Hřebčín v Kladrubech chová starokladrubské bělouše, pobočka ve Slatiňanech se specializuje na chov vraníků. Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou.
zdroj: ČTK
