Pardubice se proti přemnožení hlodavců chrání průběžně. „Neexistuje jednotná metodika, jak proti nim bojovat. Některá města dělají celoplošnou deratizaci jednou za čas, většinou v době, kdy se již potkani přemnožili. Nám se osvědčil způsob, kde celoplošnou deratizaci střídá pokládání návnady do ohnisek s větším výskytem hlodavců. Vždy se ale nástrahy kladou do kanalizační sítě. Snažíme se tak snížit populaci pod práh přijatelnosti,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Miroslav Míča.
Dílčí deratizací prošlo město v loňském roce. Letos je na řadě celoplošná komplexní deratizace. V průběhu šesti týdnů položí pracovníci deratizační firmy na různých místech města nástrahy a sledují, jak jsou hlodavci odebírány. Jejich úkolem je také odklízení uhynulých zvířat. Nástrahy budou do konce tohoto týdne položeny v okrajových částech města, v následujících třech týdnech budou deratizéři působit blíže centru města. „Položí návnady do kanalizační sítě, případně děr vyhrabaných hlodavci v jejich okolí a také v lokalitách, kde byl pozorován zvýšený výskyt těchto zvířat,“ řekl Míča.
K deratizaci jsou používány moderní ekologické deratizační prostředky s atestem, místa budou označena výstražnými letáčky s uvedením deratizační firmy, druhem návnady a datem uložení. „Přestože návnady nejsou nebezpečné domácím zvířatům, je vhodné omezit jejich volný pohyb v době pokládání návnad,“ dodal Roman Slach z OŽP.
Potkani žijí nejen v kanálech, ale také v lidských obydlích, ve chlévech a stájích, ve sklepích, v okolí kontejnerů na odpadky, zkrátka všude, kde najdou dostatek potravy. V budovách osidlují každou vhodnou škvíru, šplhají i po poměrně hladkých stěnách, jsou schopni se prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva či kabelů. Škodí všude, kde se skladují potraviny, jsou přenašeči nebezpečných infekčních chorob jako je vzteklina, tularemie, salmonelaa podobně. Samice může ročně odchovat i 60 mláďat.
